Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Metabolismus adenosinu a jeho úloha v buněčné fyziologii
Neumannová, Kateřina ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Hansíková, Jana (oponent)
Adenosin není jen hlavní složkou důležitých molekul jako ATP, RNA nebo cAMP, ale má také vlastní signální funkci. Proto je jeho extracelulární hladina přísně udržována rovnováhou v tvorbě, odbourávání a transportu. Uvnitř i vně buňky vzniká adenosin hlavně cestou degradace ATP a odbouráván je dvěma enzymy, adenosinkinázou a adenosindeaminázou. Přenos adenosinu přes buněčnou membránu zajišťují nukleosidové transportéry, které se podle mechanismu přenosu dělí na ekvilibrační a koncentrační. Všechny tři popsané procesy se podílí na udržování hladiny adenosinu za normálních podmínek a jejím nárůstu za patologických situací. Extracelulární adenosin se jako signální molekula váže na adenosinové receptory (subtyp A1, A2A, A2B, A3), které prostřednictvím G-proteinů ovlivňují mnoho buněčných signálních drah. Přes tyto dráhy pak adenosin reguluje energetickou homeostázu, projevuje se v regulaci funkce různých orgánů a také v modulaci nervového a imunitního systému, čímž se může účastnit řady patologických procesů. Farmakologické ovlivnění konkrétních adenosinových receptorů nebo enzymů jeho metabolismu může sloužit jako účinná terapie. Některé léky založené na tomto systému už se používají, jiné jsou testovány a řada dalších bude jistě vyvinuta. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Metabolismus adenosinu a jeho úloha v buněčné fyziologii
Neumannová, Kateřina ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Hansíková, Jana (oponent)
Adenosin není jen hlavní složkou důležitých molekul jako ATP, RNA nebo cAMP, ale má také vlastní signální funkci. Proto je jeho extracelulární hladina přísně udržována rovnováhou v tvorbě, odbourávání a transportu. Uvnitř i vně buňky vzniká adenosin hlavně cestou degradace ATP a odbouráván je dvěma enzymy, adenosinkinázou a adenosindeaminázou. Přenos adenosinu přes buněčnou membránu zajišťují nukleosidové transportéry, které se podle mechanismu přenosu dělí na ekvilibrační a koncentrační. Všechny tři popsané procesy se podílí na udržování hladiny adenosinu za normálních podmínek a jejím nárůstu za patologických situací. Extracelulární adenosin se jako signální molekula váže na adenosinové receptory (subtyp A1, A2A, A2B, A3), které prostřednictvím G-proteinů ovlivňují mnoho buněčných signálních drah. Přes tyto dráhy pak adenosin reguluje energetickou homeostázu, projevuje se v regulaci funkce různých orgánů a také v modulaci nervového a imunitního systému, čímž se může účastnit řady patologických procesů. Farmakologické ovlivnění konkrétních adenosinových receptorů nebo enzymů jeho metabolismu může sloužit jako účinná terapie. Některé léky založené na tomto systému už se používají, jiné jsou testovány a řada dalších bude jistě vyvinuta. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.